MATURITN OKRUHYZCHEMIE1. VVOJ CHEMIE2. STRUKTURA HMOTY3. CHEMICK VAZBA4. CHEMICK REAKCE5. REDOXN REAKCE6. ACIDOBAZICK REAKCE7. SREC REAKCE8. KOMPLEXOTVORN REAKCE9. ANORGANICK CHEMIE10. SMSI11. UHLOVODKY12. HALOGENDERIVTY UHLOVODK13. DUSKAT DERIVTY UHLOVODK14. ALKOHOLY A FENOLY15. KARBONYLOV SLOUENINY16. KARBOXYLOV KYSELINY A JEJICH DERIVTY17. ISOPRENOIDY18. HETEROCYKLICK SLOUENINY A JEJICH DERIVTY19. DAL PRODN LTKY20. ZKLADY BIOCHEMIE21. POLYMERY, PLASTICK HMOTY22. DAL VZNAMN PRMYSLOV VYRBN LTKY23. VZNAMN TECHNOLOGIE24. CHEMIE A IVOTN PROSTED51. VVOJ CHEMIE1. VVOJ CHEMIE- starovk znalosti- stedovk alchymie- flogistonov teorie- atomov teorie - zkony sluovn, zkladn teze atomov teorie, zkon Gay - Lussacv o sluovn plyn, Avogadrv zkon o potu molekul plynu za tch podmnek v danm objemuPravk nejstar chemick proces - hoen - rozdlvn oh, taven kovStarovk vyuit ohn k emesln vrob - zpracovvn kov, hrnstv, vroba skla nejdve bylo znmo zlato a stbro (ryz stl kovy, vyskytujc se voln v prod) nejsnadnji vytaviteln kov z kamene - m (koroduje - tvo se mdnka, velice mkk kov) dal znm prvky - cn (cn + m = bronz), olovo - velice mkk, rtu a elezo - taven pi vysok teplot, dve bylo elezo velice nekvalitn a kehk), zinek - objeven a po 1000 letech porceln, keramika, glazury, plen cihly, malta, alkohol (pivo a vno), ocet, oleje, rostlinn vtaky barviva, pigmenty, ltky na vyiovn k, Egypt - chemie mumifikovn, rzn soli a barviva na - ledek - ohostroje, steln prach, papr, porcelnStarovk filosofie a nzory na stavbu hmotyThales z Miltu (627 - 547 p. Kr.) - spn obchodnk a cestovatel, praltka, ze kter vznikl svt - voda, zhuovnm a zeovnm vody vznikaj ostatn ltkyHerakleitos z Efesu - (asi 530 - 480 p. Kr.) - podstata svta - ohe, schopnost pemovat ltky, tvrdil, e vechno (kad ltka) se mn, Ve plyne“ - Panta rei, vechno stvoen m v sob zrodek znikuDemokritos z Abdr (asi 460 - 370 p. Kr.) - materialistick filozof a encyklopedick vdec, nejvznamnj z antickch atomist, bez pokus vytvoil jako prvn atomovou teorii (pirovnn k ovmu stdu), atomos = nedliteln, pohybem atom (jejich spojovnm a rozpojovnm) vysvtlil podstatu prodnch zmnAristoteles ze Stageiry (384 - 322 p. Kr.) - obshl vechno tehdej vdn, ml daleko vt autoritu ne Demokritos, mylenka o TVARU a LTCE - tvar tvaruje ltku, kter se pozdji tak me stt tvarem, na zatku musela bt njak prvotn hmota - MATERIA PRIMA, teorie o IVLECH (prvcch), kad ltka je tvoena z tchto vlastnost:- VODA - chladn, vlhk- VZDUCH - hork, vlhk- OHE - hork, such- ZEM - chladn, suchpt ivelTER (ve vesmru)vechny ltky vznikaj kombinac tchto vlastnost, podstatu zmn vidl ve zmn formy Stedovk1) Alchymie vyvinuta z uen Aristotela zklady poloil Arab Dabr (Geber) v 8. stolet existence 4 prvk: voda, vzduch, ohe, zem existence 3 princip - vlastnost ltek:- RTU (filozofick rtu) - lesk, tkavost, tavitelnost, kujnost- SRA (filozofick sra) - vlastnosti, kter byly vlastn se - barva, holavost, sluivost, tvrdost- SL (filozofick sl) - spojovac princip mezi rtut a srou snahou bylo vytvoit co nejist rtu nebo sru (filozofickou) spojenm rtuti a sry vznikne zlato2) Chemikov livParacelsus (1493 - 1541) - vcarsk lka, zaal napadat alchymii, zpochybnil ji, vnoval se vtakm z lk, velkou pozornost vnoval istot ltek, lidsk nemoci vysvtloval poruchou rovnovhy mezi srou, rtut a sol v tle pedepisoval svm pacientm rtu3) Flogistikov zabvaj se hoenm, pedpokldaj, e pi hoen ltky ztrcej tkavou soust - flogiston (z ec. phlox - plamen), vbec prvn, kdo dlali pokusyJohan Becher (1635 - 1682) - nmeck lkrnk, zastval nzory Paracelsa, snail se jeho teorii aplikovat na proces hoen, zavedl 3 principy: - tun (holav) princip - kapaln (rtuov) princip - pevn (zemsk) principhoen nen nic jinho, ne rozklad na tyto 3 principy, pokud tun princip v ltce nen, tak potom ltka neho, kad kov m tun princip, pi hn kovu unik do vzduchu flogiston a potom zstv ist kovFLOGISTON - pro je neviditeln?1. pro je pro hoen poteba O2 2Cu + O2 2CuO, unikne flogiston a vsledek - oxid je tRobert Boyle (1627 - 1691) - anglick prodovdec, vynikajc schopnosti teoretika, experimenttora i filozofa - zabval se menm plyn, zjistil, e m je vt tlak plynu, tm je vt mnostv plynu p:V = konst. (Boyle - Marriotv zkon), Skeptick chemik“ - zpochyboval aristotelovsk a alchymistick chpn elementuJoseph Bla